S respektem k obavám, s důvěrou v děti: Jak připravuje svobodná škola na „skutečný“ svět?

Když k nám do ZŠ Kairos přicházejí noví rodiče, často s sebou nesou nadšení a i velký balík otázek a přirozených obav. Je to zcela lidské a my tyto pocity známe a respektujeme. Touha dát svému dítěti svobodu se totiž v hlavě rodiče často střetává se strachem:

“Jak se naše dítě zorientuje a uplatní ve světě, který klade vysoké požadavky na výkon, soupeření a odolnost?? Nedoběhne ho to jednou? Nevytváříme pro ty děti růžovou bublinu? A dostane se vůbec na nějakou střední školu, když nebude zvyklé na klasické předmětové vyučování?

Rádi bychom s vámi sdíleli naše zkušenosti, které jsme za 10 let fungování svobodné školy v Dobřichovicích nasbírali.

Strašák jménem přijímací zkoušky

Jednou z největších obav bývá, zda děti bez každodenních testů a známek zvládnou jednotné přijímací zkoušky (Cermat). Naše desetiletá praxe ukazuje výsledek, který možná mnohé překvapí:

Většina našich žáků se úspěšně dostala na střední školu, kterou měli vybranou jako svou první volbu.  Někteří si vybírali učební obory - dopravce, automechanik, kadeřnice. A další byli úspěšní při přijímacím řízení na konzervatoře a jiné umělecké školy nebo na gymnázia i na technickou průmyslovku. Jak je to možné?

Intenzivní příprava na přijímačky jim zabrala zhruba 3 měsíce pilného studia. Je pravda, že  po Novém roce už jsme začínali být lehce nervózní, když se děti stále ještě věnovaly jiným tématům 🙂. Ale vydrželi jsme v našem postoji.

“Jsme tu, pokud nás potřebujete. Vysvětlíme učivo, povzbudíme sebevědomí, uklidníme nervy. Přijímačky jsou ale vaše…”

A zase znovu se nám potvrdilo, jak úžasně efektivní je příprava založená na vlastním rozhodnutí, na sebeřízeném učení a touze jít vlastní cestou. Beze strachu.

V některých případech se děti věnovaly přípravám  celý školní rok. Rozhodně ale nebyly unavené z letitého přetěžování obrovským množstvím informací, a tak měly prostor a kapacitu se v pravý čas do učení opřít. Ve chvíli, kdy to pro ně osobně začalo být aktuální.

Před těmito třemi - desíti měsíci mohly prožít něco, co z našeho pohledu moderní společnosti zoufale chybí: pohodové dětství. Svým vlastním  tempem získávaly všeobecný přehled, objevovaly svět bez neustálého stresu z testů, domácích úkolů, tlaku na výkon a náročného srovnávání s ostatními. Hrály si tolik, kolik potřebovaly. Běhaly po zahradě tolik, kolik potřebovaly. Jejich těla jsou zdravá, jejich mysl je odolná. 

Přechod do reality klasických škol

Častá otázka zní: Co se stane, až spadnou do systému klasické střední školy, kde se po nich bude chtít řád a plnění požadavků učitelů?

Naše zkušenost ukazuje, že mladí lidé z Kairosu se novému prostředí dokáží přizpůsobit.

Není to však přizpůsobení automatické a bezhlavé, jen proto že učitel je učitel. Někdy diskutují. Někdy ustoupí, ale nezapomínají na to, že jsou svébytní jedinci s vlastním úsudkem. Dokáží sbírat známky nebo kredity. A je to pro ně spíše hra nebo výzva, než otázka života a smrti. . 

Další rozdíl je, co si do nového světa přinášejí s sebou jako bonus:

• Vynikající komunikační dovednosti: Umí jasně a srozumitelně vyjádřit své myšlenky, postoje, potřeby i pocity

• Řešení konfliktů: Dokáží konstruktivně řešit krizové situace, aniž by propadali panice nebo agresi. Mají nástroje k partnerské komunikaci.

• Zdravá sebeúcta: Umí se sami za sebe postavit, ale zároveň respektovat hranice druhých. Umějí hledat řešení, která vyhovují všem.

• Hluboká expertíza: Tím, že měly čas a prostor mnoho hodin studovat ve flow, věnovaly se na základní škole tématům, která je opravdu zajímala, často do velké hloubky. A z praxe pozorujeme, že není dítě, které by se vůbec o nic nezajímalo.

Škola jako trenažér pro reálný život

Ve svobodné škole nesedí děti hodiny nad učebnicemi s jediným cílem – vyplnit správně test. Najdete zde sice také učebnice, pracovní sešity, trojúhelník a kružítko, ale vždy se pracuje jen tak dlouho, dokud je možné udržet pozornost. Není problém odejít se napít, nebo projít a zase se vrátit. A zbytek školního času? Děti jsou u nás součástí všech rozhodovacích procesů.

Podílejí se na rozhodování o tom, co se bude jíst, organizují exkurze, rozhodují o každodenních výzvách a učí se hospodařit s reálnými financemi. Ano, již prvňáčči a někdy předškoláci přinášejí své návrhy na společný sněm. Třeba že by si přály králíka do školy. Nebo aby se nepoužívala sprostá slova.

Rozvíjejí tak spoustu dovedností a sebepojetí ve smyslu “na mně opravdu záleží”. Díky tomu jsou na praktický každodenní život připraveny daleko lépe než skrze teorii. 

Pak jsou také schopni obstát v běžné realitě, ve vztazích a přijmout zodpovědnost za svůj život a svá rozhodnutí.

Když pak stojí na prahu deváté třídy, mívají zcela jasno v tom, kam chtějí v životě kráčet dál – ať už na střední škole, nebo později profesně. Anebo vědí, že je v pořádku experimentovat, hledat “to své” a zkoušet různé oblasti...  chybovat, padat a znovu vstávat a prozkoumávat, co všechno pro ně svět má.

To jsou pro nás ty nejdůležitější hodnoty.

Vzdělání přece nemá být jen přípravou na testy, ale na život sám. Jde o mnoho let života a záleží na kvalitě každého jednoho dne - bude v radosti a smysluplný?

Bude naplněný strachem?

Více informací o lyceu, které 1. 9. 2026 otevře dveře novým studentům najdete ZDE.