Jana Luhanová

Kdysi dávno jsem si všimla, že na naší planetě existuje víc než jeden člověk a dřív nebo později tedy logicky dojde ke konfliktu. Přišlo mi smutný, aby konflikt znamenal automaticky odloučení a začala jsem zkoumat, co v různých skupinách pomáhá k tomu, aby si lidi porozuměli a konflikt se tak stal příležitostí pro změnu a prohloubení vztahů spíš než naopak. V roce 2013 jsem poznala Nenásilnou Komunikaci (Marshall Rosenberg) a Kruhy obnovy (Dominic Barter), které mi pomohly pojmenovat, co jsem cítila. S podporou Ministerstva Spravedlnosti jsem pracovala na projektech s komunitami kde došlo k násilným trestným činům a přes deset let se věnuju aplikaci nenásilných přístupů ke konfliktu.

Školy mě nikdy moc nezajímaly. Odepsala jsem je jako méně zajímavá vězení. Pak jsem ale poznala Kairos, a zdálo se mi, že tady se děje něco opravdového. Opravdový pokus změnit současný systém a vytvářet místo, kde se mohou dospělí a děti učit spolu.

Věnovala jsem se hodně konfliktu ale moje první a pravá láska jsou příběhy - ať už ve formě knih (Hellen DeWitt), televizních seriálů (Black Sails), nebo počítačových her (Disco Elysium) a her na hrdiny. I ty občas do Kairosu propašuju. Baví mě zkoumat věci, o kterých se běžně nemluví a experimentovat s přístupy, které jsme ještě nezkusili.