1.3. Vize, kultura a prostředí školy

Vize školy je podrobně ukotvena v samostatném dokumentu zvaném “Etický kodex školy”. 

1.3.1. Mise školy  

Naše mise míří třemi základními směry, které se někdy podporují a jindy volíme prioritu dle potřeb a zdrojů dané situace.

• „Svobodným vzděláváním měníme svět“

Naším záměrem je vytvářet změnu, kterou si přejeme vidět ve světě. Naše společnost bude

taková, jací budou dospělí, kteří vyrostou z dnešních dětí. Přejeme si svět založený na vzájemné důvěře a proto hledáme cesty, jak se dá důvěra mezi lidmi tvořit a obnovovat.

• “Škola, která inspiruje”

Inspirujeme děti k otevřenému dialogu, přemýšlení, sebepoznání a vzdělávání se v nejrůznějších oblastech, které jsou pro nás dospělé důležité.

Inspirujeme rodiče směrem k důvěře v jejich děti a v jejich rodičovské kompetence.

Inspirujeme se navzájem v široké škále pedagogických přístupů a v sebereflexi. 

Inspirujeme pedagogy a budoucí pedagogy z různých škol v ČR, kteří mohou čerpat z naší zkušenosti.

• “Průkopnictví”

Máme odvahu prošlapávat cesty, experimentovat, zkoušet a hledat nové cesty.

JSME PRVNÍ TRAUMA INFORMOVANOU ŠKOLOU V ČR
 

V prosinci 2022 jsme oslovili Institut pro léčbu a prevenci traumatu a dohodli se na spolupráci při vytvoření koncepce "Trauma informované školy". V roce 2023 a 2024 procházel tým tréninkem “Trauma informovaný učitel”. Během spolupráce jsme zmapovali atmosféru školy a aktuálně využívané přístupy a jejich sekundární léčivý efekt. 

• Intuitivní pedagogika umožňuje práci s vnitřními konflikty, odhaluje mechanismy přizpůsobení, přináší intuitivní hry. Více níže.

• SEEL (social emotional ethical learning) systematicky vede k sebepoznání a seberegulaci.

• NVC (nonviolent communication) umožňuje přesné pojmenování potřeb a pocitů, vede nás tedy k uvědomování si, co prožíváme a co potřebujeme.

• RC (restorative circles) nás provázejí obnovou vztahů.

Během různých situací se děje přirozeně proměna, transformace, uzdravování…

Tyto jsou vědomě podporovány celou filozofií školy a také jsou zároveň předpokladem skutečně efektivního učení.

Jde o vše následující:

• svoboda, možnost rozhodovat sám o sobě

• podpora - podpůrné rozhovory / emphatic / mindfull / giraffe listening, reflexe, pojmenování potřeb a systém podpory obecně

• dialog místo odměny či trestu, zrušení konceptu viny…

• volná hra, bytí a práce ve flow a dostatek času obecně, kvalita času “Kairos”, Kairos jako “waiting space”, kde se mohou dít procesy vnitřního zrání

• přijetí emocí a bezpečný prostor pro jejich prožití / bez posuzování, dostatek času, vědomé prožívání pocitů - vjemy v těle (kontakt sám se sebou)

• přijetí člověka “tak jak je”, multikulturalita, tolerance k odlišnostem a inkluze obecně

• být součástí komunity a přispívat celku

• dostupné nástroje pro vědomou regulaci svého chování 

• úzká spolupráce školy a rodiny 

• volný pohyb

• v neposlední řadě odtabuizování spirituální podstaty člověka ve smyslu nenáboženské spirituality, například hledání svého nadání, poslání, smyslu života…  propojení člověka s bytím samotným vede k pocitu větší sounáležitosti, naplnění, a to vede ke zdraví či uzdravování…; 

• možnost vést diskuze na velké otázky života “Co je to smrt”...

Během tréninku jsme zkoumali způsoby, jak vyhodnocovat kapacitu a expertnost týmu či komunity věnovat se práci s traumatem. Učili jsme se rozlišovat, co je, a co není trauma; rozlišovat trauma, psychiatrické a jiné diagnózy a speciální vzdělávací potřeby, zkoumat jak spolu souvisejí a jak ne. Definovali jsme etiku naší práce: reflexe (sebereflexe, součástí systému podpory prostor pro zkoumání, zda jsou mé vlastní potřeby naplněny, zda mám vnitřní zdroje, co se mi daří a co nedaří; mít přehled o kapacitě ostatních učitelů) a pokládali si otázky:

• jaké tvoříme vztahy a jsou nějaké hranice? kde? 

• minimální předpoklad učitele / například pravidelná primární práce?

• jak nakládat s intimitou a bezpečím x předávání informací pedagogické radě, rodičům, OSPOD / zda rodičům explicitně předat informaci, že nebudou mít kompletní informace o dítěti?

Poté jsme téma informovanosti zapracovali do našich systémů?

• systém na přijímání nových dětí, rodin, učitelů / jak je uvádět do tématu / do přijímacího pohovoru otázka - zjistit, zda jsou si vědomi, že každý máme nějakou zátěž, jakou má možná jejich dítě, zjistit jaké mají informace o traumatu a získat vědomý souhlas s přístupem školy, zda a jakým procesem (terapie, psycholog..)  jsou ochotni s námi spolupracovat, měli bychom vědět, jakým procesem případně oni nebo jejich dítě prochází…

• systém na pedagogické rady, etický kodex pedagogických rad

• systém kmenových schůzek …

• kdy vstoupit do hlubšího rozhovoru spontánně hned, kdy to odložit na kmenovou schůzku, někomu jinému…

Získali jsme tím:

• lepší podmínky pro skvělé vzdělávací výsledky, aby učení bylo opravdu efektivní a trauma a strach nepřekážely

• wellbeing, vysoká kvalita života ve všech obdobích života

  • tedy dobré vztahy sama k sobě, k ostatním, ke světu, pospolitost…

Cíl trauma informované školy podporuje hodnoty školy:

• Lidská důstojnost - děti, rodiče i učitelé ve velké kapacitě / zdravé / s naplněnými potřebami, schopné rozeznávat a prožívat své emoce a regulovat své chování, bytosti s integrovaným traumatem / celistvé / schopné být plně přítomné tady a teď, s volným přístupem ke všem svým darům, životní síle, fantazii a kreativitě a také k příležitostem, které jim život přináší. 

• SVOBODA 💜

V tom smyslu, že máme skutečnou možnost volby, nepřizpůsobujeme se ani nevzdorujeme, nejednáme na základě nevědomých vzorců, přesvědčení, či z modu autopilota / přežití - FFF (fight, fly, freeze). Jsme spojeni se svou duší. To předpokládá vysoce rozvinuté vědomí, uvědomování si souvislostí…

JSME PRVNÍ ŠKOLOU, KTERÁ V ČR IMPLEMENTOVALA SEEL

Od roku 2019 spolupracujeme s Emory University, která ve spolupráci s Dalajlamou vytvořila koncepci SEEL - vzdělávání mysli a srdce.
Učíme se my učitelé i žáci o emocích, seberegulaci, psychohygieně, pečovat o vztahy, vnímat souvislosti a vzájemné provázanosti ve světě. 

1.3.2. Vize školy: KAIROS FREEDOM EDUCATION SYSTEM©

Naším ideálem je škola a společenství školy, které jsou místem, kde každý poznává, rozvíjí, naplňuje svůj potenciál a je v kontaktu se svojí vnitřní silou. Díky tomu svůj potenciál / talent / sílu přináší ku prospěchu celku. To ho činí šťastným, zdravým a úspěšným.

Škola, kde se všichni potkáváme na úrovni lidství. Každý učitel i dítě ví, že na své prostředí působí, spoluutváří jej, je důležitý a má na dění ve škole vliv. 

Můžeme zde být sami sebou, cítit se v bezpečí. Škola, kde se probouzí zájem o život a láska ke světu a poznávání.

Naše škola je místem, kde jsou vítány pocity a duše člověka. Kde si lidé hodně povídají a

někdy se mlčí a jsou okamžiky ticha. Každý ví, že nic nemusí, stačí být zde. I tak se učíme mnoho neviditelného. Děje se vnitřní zrání, plní se důležité vývojové úkoly, které pak umožňují efektivní učení později, ve správný čas. Když je člověk připraven, otvírá se vnitřní motivace.

Postupně pracujeme na uceleném vzdělávacím systému pro věkově smíšené společenství: od nejmenších dětí po absolventy maturitních ročníků. V současné chvíli provozujeme přípravnou třídu, základní školu a v září 2026 plánujeme otevření navazujícího středoškolského studia.

V naší vizi jsou ve škole různé možnosti pro vzájemné obohacování mezi dospělými navzájem, ale i mezi dospělými a dětmi. Škola je navíc místem otevřeným seniorům. Prarodiče našich žáků vítáme na pravidelných setkáváních.

V souladu s revidovaným Rámcovým vzdělávacím programem, Bílou Knihou a Strategiemi pro vzdělávací politiku 2030+ se zaměřujeme na rozvoj klíčových kompetencí a učíme se tematicky.

1.3.2.1. PŘEDPOKLADY VIZE

Vize školy vychází z následujících axiomů:

Lidská bytost je od narození přirozeně zvědavá a učenlivá.

Člověk je ze své podstaty dobrý, empatický, soucitný, prosociální. Co chce z hloubi

své duše, není nikdy destruktivní, vždy slouží Životu.

Dostatek podpory přináší změnu. Když dostáváme podporu, můžeme zjistit, co

opravdu vnitřně chceme a udělat to.

Děti jsou schopné a zdatné v mnoha oblastech, pokud se pro něco rozhodnou. 

Díky těmto předpokladům pak teprve také začínají dávat smysl všechny hodnoty školy: SVOBODA, LIDSKÁ DŮSTOJNOST, MEZILIDSKÉ VZTAHY. A důvěra, soucit, laskavost, empatie. A hlavní strategií se pak může stát dialog.

1.3.2.2. PILÍŘE VIZE 

Vize školy stojí na třech pilířích:

Vědomá komunikace, Vnitřní motivace, Volný pohyb a umění

1.3.2.2.1. PILÍŘ Č. 1: VĚDOMÁ KOMUNIKACE

​

Uvědomuji si, proč dělám to, co dělám a jaké to má důsledky.

Komunikací míníme jakékoliv jednání (řeč, pohyb, čin, ...).

V praxi to pro děti i dospělé znamená: zastavit se a zvědomit / zreflektovat, co se mi děje.

K rozvinutí této kompetence využíváme následující nástroje:

• nenásilná komunikace dle Marshalla Rosemberga NVC (pravidelné kurzy pořádané

školou, mimoškolní kurzy, samostudium knih, videí, tréninková skupina NVC),

• SEE Learning (komplexní Vzdělávací systém akreditovaný Emory University),

• kmenové schůzky (kmenový učitel a dítě) a triády (kmenový učitel, dítě a rodič),

• supervize (pedagogové a supervizor),

• intervize (pedagogové; slovo Intervize je odvozeno ze slova Supervize.) Je možné mít mnoho druhů supervize / intervize - individuální, týmová, pedagogická, vedení ...

vždy jde o pracovní témata.

Rozdíl je v tom, že chybí supervizor a skupinu vede jeden z interních členů. Je to

záležitost dobrovolná a podpůrná pro všechny zúčastněné. Je potřeba, aby ve

skupině byl dostatek důvěry a tak bylo zajištěno bezpečí.

Zaměření je například: co se děje ve mně v interakcích s dětmi, rodiči, kolegy? Co mi

pomáhá? S čím si nevím rady?

• kruhy,

• terapie (mimo Školu),

• intuitivní pedagogika – vnitřní práce,

• všichni navzájem od sebe v běžném životě.

1.3.2.2.2. PILÍŘ Č. 2: VNITŘNÍ MOTIVACE
 

Dělám to, co opravdu chci, vědomě. Nikoliv jako důsledek přizpůsobení se vnější autoritě

nebo ze vzdoru.

V praxi to pro děti znamená:

• rozhodování sám o sobě (individuální rozvrhy vznikající na základě dialogu mezi nabídkou školy a zájmem žáků, domácí úkoly, kdy a co jím, jak se oblékám, využití nabídek školních akcí...)

• organizace vlastního času a práce a s tím opět spojená volba individuálního rozvrhu,

• volba kmenového učitele,

• spolurozhodování na sněmech a participace v pracovních skupinách,

• vzájemné dohody s učiteli nebo mezi dětmi,

Intuitivně vyhodnocujeme, proč dítě něco odmítá, zda potřebuje podporu a jakou míru

podpory mu nabídneme. Zda plně vyhovět jeho „ne“ nebo dále zjišťovat, co je pod

povrchem.

Když dítě, ale i dospělý, odmítne naši nabídku nebo prosbu, můžeme jeho „ne“

respektovat plně nebo hledat, co je za jeho „ne“ schováno a případně nechat k pozdější práci (i s někým jiným například kmenovým učitelem)

Co je například schováno za „ne“?

„Potřebuješ dělat něco jiného? Musí to být právě teď, nebo to můžeš odložit na později?”

“Bojíš se že, tam bude něco, čemu nebudeš rozumět?“ ... Otázky na budoucnost.

„Máš zkušenost s tím, že se Ti někdo smál, když jsi byl pomalejší než ostatní?“ ... Otázky na

minulost.

Když máme odpověď, můžeme lépe vyhodnotit, jak dotyčného podpořit, nebo jestli nutně

potřebuje odejít a řešit něco důležitějšího.

Hodnocení na všech úrovních školy probíhá výhradně popisným jazykem. Uvědomujeme si, že každé hodnocení je subjektivní a ovlivněné optikou hodnotícího. Neznámkujeme, neškatulkujeme, nesoudíme, pozorujeme děti a různé jevy jako fenomény, jak svět funguje. Pozorováním si také rozvíjíme „vnitřní zrak a sluch“, větší citlivost. K tomu je potřeba rozvíjet i „vnitřní ticho“, tedy odložit na chvíli stranou myšlenky, které hodnotí, posuzují. Přijímáme děti i sebe navzájem takové, jací jsme.

S uvědoměním, že jako lidé jsme všichni přirozeně nedokonalí a děláme chyby, radujeme se

ze svých chyb a našeho lidství. Přijetí chyb umožňuje učení beze strachu. Empatie a respekt u nás neslouží k dosahování našich cílů, chceme je žít, a díky nim si být blízcí a projevovat si skutečný zájem jeden o druhého. 

Dětem cestu neumetáme, ale ani jim neházíme klacky pod nohy.

Vnitřní motivace v praxi pro dospělé znamená:

• Svobodné přijetí úvazku a jeho výše,

• Účast na poradách,

• Principy svobodné firmy a projektového řízení na základě pracovních skupin (manuály pro pedagogy vnímáme jako doporučení vyjma právně závazné pedagogické dokumentace; děláme věci, které, nám jdou snadno, jsme v nich úspěšní a zároveň nám dávají energii – využíváme našich silných stránek),

• Účast v pracovních skupinách, ve kterých se rozhoduje konsenzem 

• možnost rozhodovat o široké škále záležitostí,

• otevřený rozpočet a společné rozhodování o rozpočtu školy

Když děláme práci, která nás baví a naplňuje, a když žijeme ve vztazích plných blízkosti, poté je náš život luxusní sám o sobě a nedostatek smyslu či blízkosti není třeba něčím kompenzovat, například konzumním způsobem života.

Konání z vnitřní motivace přináší uspokojení samo sobě, bez ohledu na výsledek.

1.3.2.2.3. PILÍŘ Č. 3: VOLNÝ POHYB A UMĚNÍ
 

Volný pohyb a umění považujeme za stejně důležité jako všechny ostatní akademické

dovednosti. Jsou pro nás prostředkem, jak vyjádřit své emoce a kompenzovat nepohodu.

Díky rozvoji celého těla, jeho poznávání a uvědomování získáváme bystrou mysl a rozvoj

intelektu. Pohyb probouzí také vnitřní moudrost, intuici a kreativitu. Proto má i a možná zejména v dnešní společnosti pohyb hluboký význam.

V praxi to pro děti znamená: volný pohyb po škole a školní zahradě, možnost odejít z výuky

do Autonomie – kde svůj čas využije jinak. Přirozeně se tak realizuje požadavek na realizaci pohybové či tělesné výchovy a to v souladu s biorytmy každého dítěte a tedy s největším možným efektem.

Časté výlety a exkurze, širší nabídka uměleckých a pohybových lekcí i velká možnost pohybu během výukových lekcí. Nekonečné možnosti volné hry.

V praxi to pro dospělé znamená: vlastní volba vyučovacího procesu (metod, obsahu, cíle),

dobrovolné organizování výletů a exkurzí, velká míra samostatnosti, prostor pro

sebevyjádření a kreativitu. Nekonečné možnosti volné hry. (Volnost ale není ve výběru

výchovných prostředků, jejich výběr vždy směřujeme k souladu s Vizí školy.)

1.3.2.3. SOULAD VIZE ŠKOLY A LEGISLATIVA
 

1.3.2.3.1. Klíčové citace z revidovaného RVP ZV (2025) podporující svobodné vzdělávání a sebeřízené učení

 Volba žáka prostřednictvím disponibilních hodin
 

• Kapitola o Rámcovém učebním plánu a pravidlech pro tvorbu ŠVP

• Formulace:
  „Škola zpracuje na základě RUP konkrétní učební plán školy s rozvržením hodin společného základu a disponibilních hodin do povinných i volitelných vyučovacích předmětů či jiných organizačních forem vzdělávání. Škola upřednostňuje využití disponibilní časové dotace k zařazení vzdělávacího obsahu nebo organizačních forem vzdělávání, které podporují volbu ze strany žáka.“

• Explicitně se zde mluví o podpoře volby ze strany žáka při využití disponibilních hodin a tím je zajištěna flexibilita v organizaci výuky, včetně možnosti vytvářet volitelné individuální vzdělávací cesty.
   

1.3.2.3.2. Školský zákon

Tématu práv a povinností žáků se věnuje Školský zákon:

§ 21

“Žáci mají právo na vzdělávání a školské služby dle školského zákona.”

§ 22

“Žák je povinen řádně docházet do školy a řádně se vzdělávat.”

Právní výklad těchto paragrafů:

“Primárním vodítkem je Školní vzdělávací program vydaný ředitelem školy (dále jen "ŠVP"),

který navazuje a musí být v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem vydaným MŠMT.

Pokud je tato premisa dodržena, vydává škola v mezích ŠVP své vnitřní organizační

dokumenty, které pak pojem povinnosti žáka řádně se vzdělávat definují.

Vyjdeme-li z konkrétního znění odborné literatury, která uvádí, že "Neurčitý pojem „řádně",

kterým je charakterizováno požadované docházení do školy a vzdělávání, je blíže vymezován ve školním řádu školy nebo ve vnitřním řádu školského zařízení, neboť školní řád a vnitřní řád povinně upravují podrobnosti k výkonu práv a povinností dětí, žáků a studentů [§ 30 odst. 1 písm. a)]. Typicky se jedná o vymezení povinnosti žáka nebo studenta účastnit se vyučování podle předem stanoveného rozvrhu výuky nebo časového harmonogramu činnosti školského zařízení a vymezení povinnosti plnit úkoly spojené s procesem vzdělávání.

V případě žáků a studentů jsou konkretizované povinnosti současně chápány jako pravidla

pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků a studentů a z tohoto úhlu pohledu jsou také

povinným obsahem školního řádu (§ 30 odst. 2).", z tohoto výkladu plyne, že lze mít za to, že je-li správně nastavena veškerá interní dokumentace včetně ŠVP, je zde popisovaná Vize

jakožto přístup ke vzdělávání a účasti na výuce v souladu s požadavky zákona.

Povinnost žáka řádně se vzdělávat je nezbytné chápat v kontextu, kdy se jedná o povinnost

žáka dodržovat stanovené vnitřní předpisy, nikoliv povinnost ZŠ správně nastavit vzdělávací

programy. Povinnost ZŠ poskytnout žáku řádné vzdělání vyplývá z § 21 Školského zákona,

kdy řádnost vzdělání, odpovídá správnému nastavení koncepce vzdělávacích programů.”

1.3.2.4. VIZE A VĚDECKÉ ZDROJE

Dále uvádíme některé vědecké zdroje, které podkládají náš přístup:
 

Alfie Kohn – Punished by Rewards

• Hlavní myšlenka: Kohn vysvětluje, jak odměny (např. známky, pochvaly, peníze) podkopávají vnitřní motivaci, zvyšují závislost na autoritách a snižují kvalitu učení. 

• Relevantní studie: Lepper et al. (1973): Studie ukázala, že děti motivované odměnami vykazovaly nižší úroveň vnitřní motivace k úkolům, které původně vykonávaly s nadšením.

Jana Nováčková – česká psycholožka

• Hlavní myšlenka: podporovat respektující přístup ve výchově a vzdělávání, kritika tradičního školského systému za vytváření závislosti na autoritách a potlačování přirozené motivace.

 Peter Gray – vývojový psycholog

• Hlavní myšlenka: Gray zdůrazňuje význam sebeřízeného vzdělávání a svobodné hry pro zdravý psychologický vývoj dětí. Ukazuje, že děti jsou přirozeně motivovány k učení, když mají svobodu volby a důvěru dospělých.
   

• Relevantní studie:

  • Gray ve své knize "Free to Learn" a dalších publikacích popisuje výzkumy, které ukazují, že děti vzdělávané v prostředí podporujícím sebeřízené učení vykazují lepší dlouhodobé výsledky ve vzdělávání a osobním rozvoji.
     

1.3.2.5. VIZE V PRŮBĚHU VŠEDNÍHO DNE

V 9:00 se všechny děti a pedagogové scházejí na INFOKRUHU.

Následuje různé formy výuky v různě dlouhých časových blocích a zároveň stále běží vzdělávací forma “AUTONOMIE”.

Co je Autonomie v ZŠ Kairos? Ve škole probíhá sebeřízené vzdělávání a děti i učitelé jsou ve svých činnostech plně autonomní. Veškeré činnosti ve škole probíhají na základě vzájemně uzavřených dobrovolných dohod nikoliv na základě vynucení vyšší autoritou, např. z pozice ředitele, učitele, dospělého, staršího, silnějšího, chytřejšího, bohatšího.... Sounáležitost se společenstvím školy je vždy dobrovolná.

Autonomie je rovnocenná výuce řízené pedagogem, děti zde pracují samostatně, na

projektech, diskutují, tvoří, sportují nebo si volně hrají. Volná hra je jednou z nezbytných vzdělávacích forem, je vítána, podporována a vnímána  jako hodnotná pro všestranný vývoj. Během volné hry se rozvíjí celá řada klíčových kompetencí a vznikají vzácné prožitky.

Pedagog, průvodce v Autonomii je s dětmi v Autonomii v kontaktu a zajišťuje bezpečí, pomoc v různých oblastech, dle dohody s dětmi, může také nabídnout nějakou činnost.

Vstup do běžící výuky je možný po vyjednání se všemi, kterých se to týká.

Učitel má právo odmítnout účast dítěte na své výuce a může také odmítnout být kmenovým

učitelem určitého dítěte.

Pedagogové si připravují dostatečně promyšlenou, atraktivní a připravenou výuku a zároveň vytvářejí prostor pro následování impulzů dětí v přítomném okamžiku.

Na začátku školního roku učitel definuje své podmínky: zda mu vadí pozdní příchody, jestli se dítě po volném odchodu může vrátit a za jakých podmínek... Dítě se rozhodne, zda výuku za daných podmínek přijímá nebo ne. 

Děti si sestavují rozvrh dle svého rozhodnutí ve spolupráci s kmenovým učitelem. Kmenový učitel je průvodce žáka v celém jeho procesu růstu a vývoje na úrovni edukační, sociální, psychické i fyzické.

Možnost odchodu dětí z výuky vyplývá z podpory vnitřní motivace a z respektujícího

přístupu. Chceme dávat dětem podporu, pokud jim nějaké překážky, například strach, brání

na cestě k zvládnutí toho, co by se naučit chtěly. Toto je velmi intuitivní práce, která plyne ze

zkušenosti pedagogů, znalosti dítěte a celé jeho situace. Někdy dítěti pomáháme dokončit

rozdělanou práci či se pustit do něčeho, z čeho má obavy. Obecně však důvěřujeme dětem,

že se naučí vše, co budou potřebovat v dobu, kdy to budou potřebovat.

Někdy se učí snadno, jindy dokážou vyvinout velké úsilí, protože prostě velmi chtějí danou věc zvládnout. 

Naše východisko je vždy, že děti jsou v podstatě přirozeně otevřené učení a tomu, co jim nabízejí dospělí. Stejně tak spolupráci a prosociálnímu chování. Pokud děti dospělým důvěřují a nebrání jim nějaká nenasycená potřeba, třeba i fyziologická. Únava, hlad, ale může to být i stres.

Je jisté, že není příliš efektivní “lámat” dítě. Vysiluje se tím pedagog, který se může

věnovat dětem připraveným k učení a do dítěte se toho proti jeho vůli také moc nacpat

nedá.

Nevzdáváme se dobrých studijních výsledků ani výkonu, naopak zkušenosti z praxe opakovaně potvrzují, že náš přístup je z dlouhodobého hlediska velmi efektivní, ve vztahu k rozvoji klíčových kompetencí, celoživotního vztahu k učení i co se týče výsledků naučeného učiva, jeho zapamatování, uchopení v souvislostech a schopnosti naučené aplikovat.

Naše vize vyžaduje trpělivost a důvěru, studijní výsledky obvykle přicházejí později. Jsou pak opravdu lépe ukotveny, v souvislostech, do větší hloubky a hlavně máme děti, které se chtějí vzdělávat, protože jim to dává smysl. A PLNĚ AUTONOMNÍ BYTOSTI, které spoléhají na svůj vlastní úsudek, jsou kreativní, nepodléhají strachu a manipulaci.

Naší strategií je tedy zjistit, co děti v daném období opravdu zajímá, připravit dobře a atraktivně lekce, školní akce a projekty, seznámit děti s tím, co mohou získat, když je absolvují a zároveň jim nechat jejich prostor pro rozhodnutí. 

1.3.2.6. VIZE A ROLE DOSPĚLÉHO

Role dospělého ve škole je být vzorem v hodnotách, které chceme žít. Používat naši moc,

kterou reálně máme z pozice autority k vytváření bezpečí. Atmosféru bezpečí dále

podporovat plnou přítomností, pozorností být u dětí. Být inspirací a zdrojem síly, ze které

děti mohou čerpat.

Někdy být o krok dál v pochopení, empatii a přijetí. Dávat to nejlepší ze sebe samých, ze

zkušeností, kam jsme se v životě dostali. Snímat z dětí stres, že by něco mělo být jinak, než

je.

Sdílet své nadšení a lásku k nejrůznějším tématům, ukazovat oblasti, které máme rádi.

Předávat učivo oduševněle, tak aby nitro dětí zůstávalo bdělé. Pak si vše

zapamatují napořád.

1.3.2.7. Z ČEHO JE VIZE VYŽIVOVÁNA

Naší inspirací jsou lidé přímo od pramene: v případě intuitivní pedagogiky Dieter Schwartz (Německo), Marcel Desax (Švédsko), v případě kruhů obnovy Dominic Barter (UK), kteří navštěvují školu v pravidelných intervalech a podporují její hodnoty a rozvoj. V případě Výchovy mysli a srdce Emory University a ohledně traumatu jsme uzavřeli spolupráci s Institutem pro prevenci a léčbu traumatu.

INTUITIVNÍ HRY

Čerpáme inspiraci z Intuitivní pedagogiky, z Intuitivních her dle Para Alboma. Výzvy

Intuitivních her lze zvládnout jedině, když je člověk absolutně soustředěn, rozvíjí tak

svou pozornost a smysly. Díky Intuitivním hrám vznikají nové neuronové synapse v mozku,

všechny okruhy začínají spolupracovat, pozornost se zkoncentruje a ostatní podněty utlumí.

Vytváří se tak vhodná nálada pro učení. Aby se učení mohlo opravdu udát, je potřeba vnitřní

motivace, radost, nadšení a chuť. Toto vše nám Intuitivní hra či volná hra přinášejí. Nové

synapse tedy vznikají ze zájmu, lásky k věci. Poté se začínají vynořovat vnitřní otázky.

Očekávání, „Jak to vlastně je?“ Ze hry a ze zkušenosti, že mi ze začátku něco nejde a stejně

mě to baví, vzniká zážitek FLOW a dále se probouzí živý zájem o svět kolem nás a o jeho

vlastnosti, o hledání souvislostí.

KRUHY OBNOVY

Škola má vlastní systém spravedlnosti, který nepoužívá odměnu ani trest. Vycházíme ze

zkušeností RESTORATIVNÍ SPRAVEDLNOSTI – KRUHŮ OBNOVY  Dominica Bartera. Škola svůj systém spravedlnosti udržuje živý pravidelnými rozhovory s dětmi i pedagogy, zda jim vyhovuje, zda je potřeba něco doplnit atd. Vždy je pověřena konkrétní osoba, která o Systém spravedlnosti pečuje.

1.3.2.8. VIZE A KONFLIKT

V našem pojetí je konflikt přirozeným vyústěním mezilidských interakcí, každý jsme jiný a

komunikace způsobuje různá nedorozumění. Považujeme konflikt jako šanci pro vzájemné

obohacení a poznání, jak funguji já a jak ty, a také jako příležitost pro sblížení obou stran a

prohloubení našeho vztahu.

Konflikty a neshody jsou různých typů: Vize školy x kdokoliv, dítě x dítě, dospělý x dospělý,

dítě x dospělý, vnitřní konflikt, včetně nedodržování předchozích dohod.

Co můžeme udělat, když nastane konflikt:

1) Nejprve zjistím, zda jde o VNITŘNÍ KONFLIKT nebo o VNĚJŠÍ KONFLIKT

VNITŘNÍ KONFLIKT – zvolíme si strategii: být sám, jít se projít, mluvit s někým, ke komu mám důvěru, využít některý z nástrojů SEE Learning...

VNĚJŠÍ KONFLIKT - 

2) Zastavit, co se děje, např. slovy “Počkej.”

3) Zvážit, zda si chci s dotyčným promluvit sám, nebo požádat o podporu, facilitaci či

zajištění bezpečí pro komunikaci.

4) Vyhledat facilitátora a požádat ho o „KRUH“. (Seznam facilitátorů je k dispozici na

všem známém místě).

Konkrétní kroky vždy uvádí aktuální systém spravedlnosti. Může jít například o: 

5) Facilitátor krátce vyslechne všechny strany samostatně, zjistí, kdo je třeba k řešení

konfliktu, a pozve je do Prostoru Příměří (PP) – místo ve škole vyhrazené pro řešení

konfliktů. 

6) V Prostoru Příměří se odehrává řízený dialog, tzv. „KRUH“. Jeden vyjádří vše, co chce

říci, poté druhý vše, co chce říci. Facilitátor se ptá: „Co jsi pochopil, že chce říci?“ A po

odpovědi ověří u druhého „Je to ono, co jsi chtěl říci?“

Facilitátor může také vyslovit vlastní reflexi, když se nedaří se navzájem slyšet: “Já v

tom slyším ještě něco jiného.“ A pojmenovává potřeby zúčastněných, které mohou

být skryty za strategiemi. A ověřuje: „Je to ono, co jsi chtěl říci?”

Hovor v tomto formátu pokračuje, dokud někdo nechce odejít nebo nedojde k

porozumění.

7) Ve chvíli, kdy je facilitátor přesvědčený, že došlo k pochopení, může položit otázku:

„Co byste s tím chtěli teď udělat?“

8) Facilitátor několik dní po skončení setkání u všech stran konfliktu neformálně ověří,

jak dohoda funguje. Záměrem je získat informace případně podpořit účastníky ve

volbě dalších kroků, ne je hlídat nebo posuzovat.

9) Když pozvaný účastník konfliktu nechce přijít do PP - příslušný facilitátor mluví s

každým účastníkem zvlášť. Tedy vyslechne, reflektuje slyšené, uznává emoce, je

podporou při hledání řešení. Nechává stranou svůj vlastní názor na čin, využívá

Nenásilnou komunikaci, zejména empatii.

1) V případě, že facilitátor nemá čas nebo kapacitu se konfliktu věnovat, dohodne

se zúčastněnými termín v blízké budoucnosti či požádá kolegu.

PROSTOR PŘÍMĚŘÍ

Místo, kde je klid a možnost intimního dialogu. Prostor, kde mohou všichni vyjádřit své

pocity a myšlenky o tom, co se stalo, být vyslyšeni a pokusit se najít společné řešení.

Cílem rozhovorů je:

• vzájemné pochopení

• nalezení řešení, které vyhovuje všem.

Rozhovorům v PP jsou přítomni ti, které zúčastnění jmenují, že je třeba, aby tam byli, např.

se jich to týká, nebo jsou podpůrní.

FACILITÁTOR

Předpokladem pro přijetí role facilitátora je jeho dostatečná kapacita a pozornost k sobě,

nenechat vlastní potřeby ovlivňovat průběh řešení konfliktu. Ideálně uvnitř probíhá vědomá tichá empatie k sobě.

Součástí role facilitátora je zpracovávat své vlastní soudy natolik, aby se nepromítaly do

procesu. Jeho rolí je bezpodmínečné přijetí všech stran konfliktu. Straníme všem. Přijetí je

možné dát najevo mnoha způsoby (empatické naslouchání dle nenásilné komunikace, fyzicky

- přisednout si tak, že se člověku dívám z očí do očí, ruka na zádech, slovní vyjádření

pochopení). Je rozdíl mezi empatií (k potřebě) a sympatií (ke strategii).

Facilitátor může být dospělý nebo dítě.

Facilitátoři mají pravidelné schůzky, na kterých si rozvíjejí své dovednosti, zkoušejí řešení

konfliktů nanečisto, a mluví o svých zkušenostech.

Být facilitátor je dobrovolné a je potřeba na to mít kapacitu mentální, časovou, emoční a

fyzickou pohodu.

Facilitátor pomáhá zvědomovat potřeby a nabídnout řešení. Nejsme schopni ošetřit 100%

všeho dění.

Někdy pomáhá pojmenovávat spíše potřeby než pocity, hlavně u mužů/kluků – kulturně je

pro ně přístupnější potřeba než pocit.
 

KDYŽ SE SITUACE STÁLE OPAKUJE

Opakování konfliktu znamená, že uzavřená dohoda není pro někoho funkční. Situaci tedy

můžeme vždy jasně jednoduše zastavit. „Stop.“ „Mně se to nelíbí.“

Dále můžeme zkoumat, jak upravit Systém spravedlnosti, aby dodal jedincům, kterých se to

týká, více bezpečí a podpory, aby poté mohli dospět k opravdové zvnitřněné dohodě.
 

JAK POZNÁME, ŽE SYSTÉM SPRAVEDLNOSTI JE FUNKČNÍ?

Sledujeme subjektivní parametry, jako je pocit bezpečí, důvěra v sebe navzájem a v Systém

spravedlnosti, spokojenost. Informace získáváme od kmenových učitelů, jednou za čtvrtletí

na pedagogické radě, průběžně od facilitátorů a dětí.

Můžeme vyhodnocovat objektivní parametry: počet konfliktů a počet rozhovorů v PP.

1.3.2.9. VIZE A HODNOTY ŠKOLY
 

Nejvyšší prioritu v naší škole mají tyto hodnoty:

SVOBODA, LIDSKÁ DŮSTOJNOST, MEZILIDSkÉ VZTAHY. Celým procesem vzdělávání se prolíná důvěra, soucit a empatie. A tak postupně tvoříme bezpečí a zároveň společenství svobodných lidí.

1.3.2.10. VIZE A PLÁN OSOBNÍHO ROZVOJE PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ

Uvědomujeme si, že dovednost realizovat jednotlivé prvky Vize školy je potřeba nabýt a

rozvíjet. Vytvořili jsme proto Plán osobního rozvoje pedagogických pracovníků (dále jen

„Plán“). Prezentace tohoto Plánu v aktuální verzi je přílohou Etického kodexu.
 

1.3.3 Kultura školy

1.3.3.1. BEZPEČÍ A SVOBODA RUKU V RUCE
 

Pro efektivní vzdělávání je bezpečí ve škole nezbytnou podmínkou. Naše strategie, jak bezpečí cíleně vytvářet plyne z vize školy, z předpokladů vize a z hodnot školy.
 

Ze svobody plyne bezpečí
 

Svobodné rozhodování o tom, co a jak se člověk učí, umožňuje mít kontrolu nad svým učením a snižuje stres spojený s nátlakem či nucením. Tato forma svobody vytváří psychologické bezpečí, protože žáci vědí, že mohou experimentovat, dělat chyby a učit se vlastním tempem, aniž by byli penalizováni. Psychologové často poukazují, že autonomie posiluje pocit bezpečí, protože dětem dává prostor pro sebevyjádření a respektování jejich individuálních potřeb. Když mají žáci možnost volby a autonomie při učení, vytváří se prostředí důvěry.

Komplexní atmosféra bezpečí se pak tvoří přijímáním všech stránek člověka se vším všudy, s jeho slabými stránkami, ve chvílích selhání nebo obav. Tedy ze svobody být sám sebou.
 

Z bezpečí plyne svoboda
 

Když se žáci cítí bezpečně, jsou ochotni zkoušet nové strategie, experimentovat a projevovat iniciativu. Bezpečné prostředí, kde nehrozí posměch, trest nebo nepřiměřené hodnocení, podporuje svobodnou volbu a sebeřízené učení. Jinými slovy, bezpečí vytváří podmínky pro skutečnou svobodu – možnost zkoušet, objevovat a učit se bez strachu.

Svoboda a bezpečí tedy nejsou protiklady, jak by se mohlo zdát. Vzájemně se podporují. Svoboda poskytuje pocit kontroly a autonomie, což zvyšuje bezpečí, a bezpečí zase umožňuje žákům svobodně se učit a rozvíjet. 

Ve škole se všichni navzájem oslovujeme jmény, tykáme si. Každý z nás má stejnou váhu hlasu při rozhodování. Každé ráno všichni společně usedáme v kruhu a začínáme den tradiční minutou ticha.

Společně utváříme náš osobitý jazyk a naše neverbální komunikační pole. Ve škole vznikají silná přátelství. Je zde patrná blízkost a radost ze setkávání. Děti, učitelé i rodiče se projevují převážně uvolněně a autenticky.
 

1.3.3.2. SYMBOLY ŠKOLY
 

   Logo školy používá definované barvy školy, 3 okvětní plátky magnolie odkazují na 3 pilíře školy. Magnolie je obrovský strom na školní zahradě při vstupu do budovy. K naší magnolii máme všichni silný vztah.

Barvy školy jsou užívány také na webových stránkách školy, různých propagačních materiálech i sociálních sítích.

Každý rok je vytvářena nová kolekce školního oblečení ve spolupráci dětí a návrhářky. Oblečení má vždy několik variant a jeho nošení je vždy dobrovolné. Je výrazem sounáležitosti a sdílených hodnot.

1.3.3.3. SLAVNOSTI A RITUÁLY

Rytmus celého školního roku je udáván společnými slavnostmi a akcemi:

• 1. září - rituální přivítání nových žáků a učitelů - tradiční uvítací brána a píseň 

• adaptační setkání pro pro propojení nově příchozích a stávajících rodin

• narozeninové kruhy a kamínek plný přání 

• Halloweenská párty s přespáváním ve škole

• Vánoční večírek, vystoupení školní kapely a Santa secret

• společný pobyt rodin na horách / lyžák

• bazárek organizovaný žáky

• společné jarní brigády v péči o zahradu či opravy domu

• škola v přírodě

• konec školního roku a rituální rozloučení s odcházejícími - brána, píseň.

Každé ráno se scházíme na společném kruhu a začínáme tradiční minutou ticha. Máme společné svačiny a obědy. Na slavnostech tvoříme společně stoly plné občerstvení.

1.3.3.5. SPOLUPRÁCE

Spolupráce je dalším pevným, zřejmým a základním prvkem kultury naší školy. Plyne z participativního rozhodování a z důsledné péče o mezilidské vztahy. Také z důvěry v moudrost kruhu přesahující dovednosti, znalosti i kreativitu jednotlivce.

Spolupráce běží napříč celým vzdělávacím procesem: vedení školy s týmem, pedagogové mezi sebou, stejně tak spolupráce se žáky i rodiči.

Škola je spravována na principu pracovních skupin, kde spolupracují lidé různého věku, dovedností i zkušeností.

Spolupráce celého týmu

Máme pravidelné porady každý týden, a dále spolupracujeme na každodenní bázi. Sdílíme, co se daří a nedaří, hledáme cesty a společná řešení, společně tvoříme různé plány týkající se všech forem vzdělávání. V srpnu máme vždy dva intenzivní přípravné týdny, kdy společně tvoříme rozvrhy - vzdělávací nabídky. Setkáváme se také supervizně pod vedením Dietra Swarze (Německo) a to ve frekvenci 2 - 4 víkendy ročně. Společně procházíme aktivitami podporujícími osobní rozvoj.

Spolupráce pedagogů, asistentů pedagoga a školního asistenta je založena na partnerské spolupráci. Asistent nikdy není asistentem jednoho konkrétního dítěte, ale vždy partnerem učitelů. Společně plánují a doplňují se při práci s danými věkovými skupinami. Asistent provází také žáky v Autonomii, podporuje je v jejich samostatnosti. Zároveň v roli “kmenový učitel” komunikuje s rodinami, předává informace, naslouchá a propojuje školu s domovem. Důležitou součástí jeho role je také řešení sociálních záležitostí všech dětí, podpora vztahů mezi nimi a pomoc při zvládání konfliktů či náročných situací. 

Spolupráce s rodiči

Škola a rodiče udržují vzájemný kontakt, díky WA skupině, infomailům, společným rozhodovacím procesům na Velkém sněmu a v pracovních skupinách, na kmenových schůzkách a na Slavnostech. Kmenový učitel slouží mimo jiné jako prostředník mezi školou a rodiči. 
 

1.3.3.6. KULTURA ŠKOLY A DOKUMENTY

Kultura školy je dále zachycena ve všech dokumentech školy - ve školním řádu, etickém kodexu, statutu školy. 

1.3.3.7. KULTURA ŠKOLY A PŘÍSTUP K INFORMAČNÍM TECHNOLOGIÍM

V naší škole věnujeme velký prostor dialogu ohledně přístupu žáků k informačním technologiím. Vnímáme, že existují dvě perspektivy – na jedné straně stojí děti, které potřebují svým autonomním způsobem používat vlastní, školní nebo kamarádů zařízení, na druhé straně dospělí, kteří si uvědomují rizika online prostředí i jeho vliv na dětský vývoj a zdraví. 

Škola umožňuje facilitované rozhovory, aby se obě strany mohly vzájemně slyšet a porozumět si, i když není vždy možné najít okamžité řešení. 

V naší škole nechceme spoléhat na uplatňování moci z pozice autority, protože to vede k rozdělování, strachu a následně k nežádoucím jevům, jako je lhaní, skrývání nebo obcházení dohod. Naopak stavíme na důvěře, kterou považujeme za klíčovou hodnotu. Proto hledáme cesty, jak děti, rodiče i pedagogy zapojovat do společného rozhodování a vytvářet tak prostředí, kde se všichni cítí bezpečně. Tento princip ctíme také a zejména, když “o něco jde”. Tedy i v přístupu k technologiím.

V takovém prostředí mohou kdykoliv bez obav přicházet s čímkoliv, co prožívají, a rády se nechávají provázet světem technologií ze strany dospělých.

1.3.3.8. PREFEROVANÉ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE NA ÚROVNI ŠKOLY
 

V souladu s hodnotami a vizí školy preferujeme strategie, které podporují samostatnost, spolupráci a vnitřní motivaci žáků.

• Tematicky zaměřené vyučování - vzdělávání v souvislostech, v kontextu života žáků a v souladu s jejich zájmy a potřebami, integrace vzdělávacích oblastí, spolutvoření obsahu i struktury 

• Individuální a diferencovaná výuka - respekt k vnitřní motivaci, rychlosti a stylu učení každého dítěte, úkoly a aktivity podle schopností a zájmů žáků

• Učení hrou, prožitkem, experimentem, uměleckým ztvárněním, pohybem

• Následování vnitřní motivace a plná studijní autonomie - žáci se učí sami či s podporou průvodce, dle svého zájmu, sami si volí své úkoly
   

1.3.3.9. VYTVÁŘENÍ A ROZVOJ PRESONÁLNÍCH KAPACIT, PROFESNÍ VZDĚLÁVÁNÍ A ROZVOJ UČITELŮ

Ve škole systematicky rozvíjíme personálních kapacity. Finančně i organizačně podporujeme profesní a osobní růst všech členů týmu. Učitelé se rozvíjejí v oblastech svých zájmů a odborností. Rozvíjíme naše soft skills. A tým se také rozvíjí jako celek.

Vytváříme si pravidelný prostor pro sdílení zkušeností, vnitřního prožívání a týmovou spolupráci.

Sami pořádáme různé semináře, workshopy a tréninky.

Vzájemně se podporujeme, vycházíme si vstříc, společně hledáme, co nás zdrojuje a jak se o starat o naplnění našich potřeb. Uvědomujeme si, že že bez wellbeingu není naše práce udržitelná, potřebujeme být zdraví a spokojeni, abychom mohli dlouhodobě kvalitně provázet děti v jejich učení i rozvoji.

S novými zájemci děláme vždy motivační pohovor a udržujeme vztah a když je potřeba tým posílit, obvykle se máme kam obrátit.

1.3.3.10. PODPORA VZTAHŮ VE VZDĚLÁVÁNÍ, UTVÁŘENÍ PŘÍZNIVÉHO PROSTŘEDÍ PRO ŽÁKY I UČITELE (WELL-BEING)

V naší škole jsou VZTAHY hlavní hodnotou, společně se SVOBODOU a DŮSTOSTÍ. Je tedy zřejmé, že dobré vztahy pokládáme za základ kvalitní výuky a vlastně jako její předpoklad, ale i cíl. 

Do týmu vybíráme vždy členy, kteří mají o děti přirozený zájem, vztahují se k nim s úctou a důvěrou a jsou ochotni pružně reagovat na jejich potřeby. 

Celá škola, její hodnoty, vize, kultura vše tvoří ideální podmínky pro well-being - bezpečí, svoboda, přijetí, prostor pro kreativitu, hru a spousta vzdělávacích podnětů. V naší škole je lidem dobře.
 

1.3.4 Prostředí školy

Učebny i ostatní prostory školy jsou zařízeny v souladu s hodnotami školy. Díky kobercům, gaučům, rostlinám a celkovému vybavení interiéru je vytvářen pocit “jako doma”. Máme přívětivou kuchyň, kávovar, rychlovarnou konvici a mikrovlnou troubu.

Celkově je prostředí školy svým charakterem intimnější, komorní, umožňuje individualizované lekce a hlubší rozhovory i diskuze. Také prostor pro soukromí, hru a odpočinek.