📱 Technologie v Kairosu: Jak to u nás skutečně máme s mobily, tablety, notebooky a playstationy?

„Máte u vás ve škole technologie úplně volně? Děti si tam s mobily dělají, co chtějí, bez kontroly, bez limitu?“

Tato otázka se objevuje znovu a znovu a s vývojem doby nabývá naléhavosti. Některým lidem připadá, že svobodná škola je místem, kde chybí hranice, obzvláště pokud jde o něco tak přitažlivého, jako jsou displeje.

Pojďme se společně ponořit hlouběji, my vám v tomto textu zprostředkujeme, jaká vidíme nejefektivnější řešení a vy pak uvidíte, zda vám to takto dává smysl. Nebo nám napište 🙂

Pokud si myslíte, že u nás v Kairosu panuje v přístupu k technologiím neomezená a nekontrolovatelná volnost, tak to jednoduše není pravda. 

Jsme taky rodiče, většina z nás a víme, jak silný je ten dopamin!

My, dospělí v Kairosu, jsme taky mámy a tátové. A jsme taky lidé. Moc dobře víme, že ten rychlý sled obrázků na obrazovce, lajky, nebo vítězství v PC hře, jsou zdrojem okamžitého uspokojení – rychlého dopaminu. Je to silná chemická reakce a z hlediska vývoje dětí je to velká výzva, se kterou musíme pracovat.

Kdyby nám šlo jen o „klid“, prostě bychom to zakázali, ne?

Proč zákaz vytváří jen iluzi bezpečí

Zkušenosti i výzkumy věnující se negativní motivaci jasně ukazují, že čistý zákaz, uplatňovaný z pozice moci, je jen taková náplast. Poskytuje dospělým falešný pocit bezpečí.

Realita je totiž taková, že děti jsou velmi chytré a zdatné a  zakázané obsahy si často dopřejí tajně. Třeba na záchodě, nebo skrytě v koutě. A v tu chvíli se dopad na ně a jejich psychiku zhoršuje.

A zároveň zákazy ničíme to nejdůležitější: vztah a důvěru mezi dospělým a dítětem. A my to nejdražší – důvěru a otevřený vztah – potřebujeme k prevenci víc než cokoli jiného!

Náš přístup: Kultura dialogu místo uplatňování moci

V Kairosu nechceme budovat kulturu strachu, kde děti lžou a obcházejí dohody, aby se vyhnuly trestu. My sázíme na důvěru a dialog všech zúčastněných stran a jsou to někdy skutečně odlišné světy:

Děti: Chtějí a potřebují autonomně používat svá zařízení – vlastní, školní, kamarádů. Je to pro ně cesta ke světu, socializaci, ale i ke vzdělávání. Chtějí si hledat své vlastní cesty, experimentovat.

Dospělí: Vnímají rizika a mají obavy o dopady za zdraví dětí, za jejich vývoj a za jejich bezpečí v online prostředí. Cítí se zodpovědni.

A právě v tomto napětí se odehrává naše práce.

V naší škole se proto neustále vede dialog. Máme facilitované rozhovory, kde se obě strany zastaví učí se vzájemně se slyšet a pokoušejíse pochopit se. A to i ve chvíli, kdy není hned na stole řešení. To ostatně hledáme vždy společně. A někdy zažíváme bezmoc a pak chvíle velké pospolitosti a solidarity. To by se zákazem nebylo možné. 

To nejpodstatnější je:

Když se dítě na základě dialogu a pochopení nebo vlastní zkušenosti samo rozhodne, že potřebuje „technologický detox“, má to naprosto jinou kvalitu. V tu chvíli se aktivuje vnitřní zodpovědnost a tedy něco, o co se skutečně můžeme opřít. Spolehnout se, že co bylo domluveno, bude dodrženo. Další pozitivní efekt je, že děti k nám mohou kdykoli přijít s čímkoli, co prožívají v online světě – se strachem, s pochybnostmi, nebo s problémy. A my, jako dospělí pak máme vůbec šanci dozvědět se, čím žijí, co je trápí a třeba je laskavě situacemi provést.

Technologie mostem k lidskosti: Příběhy z naší školy

V dnešní době se často mluví o technologiích jako o něčem, co nás rozděluje. V naší škole se ale denně přesvědčujeme o tom, že pokud je základem vztah a dialog, digitální svět se stává jen jednou z mnoha kulis, ve kterých se učíme žít spolu. Zde je několik momentů z poslední doby, které nám přinesly radost:

1. Ohleduplnost, která předčí digitální svět

V jedné z našich místností se skupina starších dívek společně dívala na film. Když do dveří nahlédla malá holčička a uviděla "bandu" velkých holek, nejistě hned utekla. Reakce starších dívek byla okamžitá: vypravily se za ní ven, aby se jí zeptaly, jestli si v té místnosti chtěla původně hrát. Nabídly jí, že film klidně vypnou a prostor jí vyklidí, aby se tam mohla cítit bezpečně. Respekt k potřebám mladšího spolužáka zde převážil nad touhou po zábavě. 

2. Společné vědomí dopadu

Během jednoho z našich setkání, kde se potkávají rodiče i děti, aby sdíleli své pohledy na technologie v našem společném prostoru, došlo k emotivnímu momentu. Jedna rodina se po otevřené diskuzi o tom, jak neomezené sledování obrazovek ovlivňuje energii a dynamiku celé naší komunity, rozhodla pro změnu. Ve škole svým dětem nastavili nové limity, protože vnímali, že jejich osobní volba má vliv na pohodu všech ostatních v naší škole.

3. Síla blízkosti

Při obědě si jedna z průvodkyň začala povídat s jedním žákem o tom, co dítě zažilo za poslední dny, a prožili spolu chvíli skutečné lidské blízkosti. Výsledek? Dítě v ten den odpoledne po pozvánce ke hře tablet okamžitě odložilo a s nadšením se přidalo ke skupině, která právě začala hrát karetní hru. Živý vztah se ukázal být mnohem lákavějším než ten digitální. Zeptejte se svých dětí.

4. Pozvání do hry

Skupinka kluků seděla v místnosti a každý byl vtažen do své počítačové hry. Když za nimi přišla průvodkyně a jednoduše se zeptala: „Kluci, nechcete si zahrát Bang?“, odpověď byla blesková. Během minuty byly obrazovky černé a všichni seděli v kruhu na zemi, smáli se a společně prožívali napětí u stolní hry. Někdy stačí jen vědomé pozvání do reality, která nabízí společný zážitek.

5. Bezpečí skrze sdílenou zkušenost

V rámci našich lekcí o kybernetické bezpečnosti jsme otevřeli téma Deep fakes. Strhla se vášnivá a odborná diskuze o tom, jak se bránit a jak reagovat na online rizika. Jeden ze žáků, který se v tomto prostředí orientuje velmi zkušeně, se stal pro ostatní přirozeným mentorem. Sdílel své znalosti a varoval mladší spolužáky, kteří v online světě teprve začínají, před nástrahami, které je mohou potkat. Tato peer-to-peer podpora je skvělou prevencí.

Tyto momenty nám vždy znovu a znovu potvrzují, že naše cesta má reálný pozitivní dopad. Že svoboda a technologie mohou jít ruku v ruce, pokud nezapomínáme na to nejdůležitější – na sebe navzájem.

Máte otázky k našemu přístupu? Napište nám! Nebo vás zajímá, jak se nám daří udržovat vztah a důvěru s dětmi, které prožívají náročné online situace?