Kairos Freedom Education System

 PILÍŘ Č. 2: VNITŘNÍ MOTIVACE

​

Dělám to, co opravdu chci, vědomě. Nikoliv jako důsledek přizpůsobení se vnější autoritě nebo ze vzdoru. V praxi to pro děti znamená:  rozhodování sám o sobě (domácí úkoly, kdy a co jím, jak se oblékám, využití nabídek Školy,…)  organizace vlastního času a práce a s tím spojená volba individuálního rozvrhu,  volba kmenového učitele,  spolurozhodování na sněmech,  vzájemné dohody s učiteli nebo mezi dětmi,  výlety,  zapojení do projektů,  přítomnost na Škole v přírodě a lyžařském výcviku. Intuitivně vyhodnocujeme, proč dítě něco odmítá, zda potřebuje podporu a jakou míru podpory mu nabídneme. Zda plně vyhovět jeho „ne“ nebo dále zjišťovat, co je pod povrchem. Když dítě, ale i dospělý, odmítne naši nabídku nebo prosbu, můžeme jeho „ne“  respektovat plně  hledat, co je za jeho „ne“ schováno  nechat k pozdější práci (i s někým jiným například kmenovým učitelem) Co je schováno za „ne“? „Potřebuješ dělat něco jiného? Musí to být právě teď, nebo to můžeš odložit na později? Bojíš se že, tam bude něco, čemu nebudeš rozumět?“ … Otázky na budoucnost. „Máš zkušenost s tím, že se Ti někdo smál, když jsi byl pomalejší než ostatní?“ … Otázky na minulost. Když máme odpověď, můžeme lépe vyhodnotit, jak dotyčného podpořit, nebo jestli nutně potřebuje odejít a řešit něco důležitějšího. Záměrně nehodnotíme: neznámkujeme, neškatulkujeme, nesoudíme, pozorujeme děti a různé jevy jako fenomény, jak svět funguje. Pozorováním si pěstujeme „vnitřní zrak a sluch“, větší citlivost. K tomu je potřeba rozvíjet i „vnitřní ticho“, tedy odložit na chvíli stranou myšlenky, které hodnotí, posuzují. Přijímáme děti i sebe navzájem takové, jací jsme. S uvědoměním, že jako lidé jsme všichni přirozeně nedokonalí a děláme chyby, radujeme se ze svých chyb a našeho lidství. Empatie a respekt neslouží k dosahování našich cílů, chceme je žít, a díky nim si být blízcí a projevovat si skutečný zájem jeden o druhého. Dětem cestu neumetáme, ale ani jim neházíme klacky pod nohy. Vnitřní motivace v praxi pro dospělé znamená:  Svobodné přijetí úvazku a jeho výše,  Účast na poradách,  Principy svobodné firmy a projektového řízení (manuály pro pedagogy vnímáme jako doporučení vyjma právně závazné pedagogické dokumentace; děláme věci, které nám jdou snadno, jsme v nich úspěšní a zároveň nám dávají energii – využíváme silných stránek),  Účast v pracovních skupinách, ve kterých se rozhoduje konsenzem a možnost rozhodovat o široké škále záležitostí,  Sdílený rozpočet. Když děláme práci, která nás baví a naplňuje, poté je náš život luxusní sám o sobě a nedostatek smyslu není třeba něčím kompenzovat, například konzumním způsobem života. Konání z vnitřní motivace přináší uspokojení samo sobě, bez ohledu na výsledek.